vlídné stránky

" Cesta je důležitější než její cíl" stará čínská moudrost S láskou a poděkováním všem, kteří ušli velký kus této cesty přede mnou, s vděčností těm, kteří mě provázejí a s očekáváním těch, kteří na mne čekají za dalším vrcholkem, další křižovatkou.....

co na srdci to na webu

úvaha o cestě

Jediná možná cesta

Je tomu jen pár okamžiků, co jsem se opět setkal s výrazem jediná možná cesta. Má duše mi napověděla, kolik utrpení již v minulosti přineslo lidstvu prosazování jediné možné cesty. Přesto všechno si myslím, že existuje jediná možná cesta, cesta lásky.

Může však láska tvrdit: „já jsem lepší, protože …. jsem bohatší, vlastním více akademických titulů, jsem společensky uznávaný, navazuji na tisíciletou tradici, nebo snad dokonce, jsem lepší protože jsem starší, že jsem muž  anebo žena????“

Myslím si, že ve skutečnosti si naše duše vybírá svoji cestu podle vlastní zkušenosti, na začátku možná potřebujeme nějakou filozofii, církev, metodiku, techniku, či cokoli podobného, nakonec stejně přijde okamžik, kdy se budeme muset připravit na setkání se sebou samým, spolehnout se na vlastní intuici. Budeme moci požádat o pomoc přátele z duchovní říše, ale cestu budeme muset projít úplně sami.

Cesta sebepoznání je cesta do hlubin k podstatě vlastní duše a mnohdy nás naplní pochybnostmi, avšak žádný strach, na této cestě pouští visí obrovské rozcestníky, jen nemít klapky na očích. A nakonec přijde okamžik shledání, padneme si do náručí sami se sebou se slovy: „ Mám tě rád“. Teprve v tomto okamžiku můžeme rozdávat bez obav, že by nám snad něco mohlo chybět, že bychom mohli něco ztratit.

A v tomto úžasném okamžiku si uvědomíme, že i ostatní ušli pěkný kus cesty a stávají se sami sebou a my je můžeme takto milovat bez toho, že bychom čekali, až budou více štíhlí, budou mít méně vrásek, budou souhlasit se vším, co řekneme, budou mít stejné koníčky a budou po sobě pečlivě uklízet všechny věci.

Ledová královna propustí ze svého království naše vnitřní dítě a celý svět bude jiskřit a zářit, jako myriády hvězd na noční obloze.

Už se neosopíme na naše vlastní dítě, že si nepoklidilo hračky, ale vlídně řekneme:“ Víš, mám tě rád a stále tomu tak bude , jen se mi nelíbí nepořádek ve tvém pokoji, možná i ty bys bylo šťastnější, kdybys nemuselo stále hledat mezi těmi hromádkami to, co pro tuhle chvíli potřebuješ na hraní.“

Žádné komentáře
 
Obrázky a texty si můžete zcela zdarma stáhnout a uložit do svého počítače, nebo vytisknout. Nemohou však být bez souhlasu autora předmětem dalších komerčních aktivit. ©2008 Luboš Valiček